|
|
Návrh vzdělávacího modulu
Lokvencová, Jana ; Zatloukal, David (oponent) ; Heralecký, Tomáš (vedoucí práce)
V diplomové práci se zaměřuji na tvorbu projektu pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Projekt, jehož žadatelem je skutečná ZŠ a který má potenciál být podpořen z fondu EU, řeší aktuální situaci špatné čtenářské gramotnosti v ČR na základních školách. Smyslem práce je vytvořit kvalitní návrh vzdělávacího programu pro tuto cílovou skupinu nejen po stránce odborné ale i udržitelné.
|
|
|
Integrace dětí a mladých dospělých s mentálním postižením do společnosti z pohledu sociálních pracovníků
Lorenzová, Magdaléna ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Wirthová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem integrace dětí a mladých dospělých s mentálním postižením do společnosti z pohledu sociálních pracovníků. Sociální pracovníci mohou sehrávat důležitou roli v procesu integrace osob s mentálním postižením do společnosti. Práce se zaměřuje na jejich pohled na současný stav inkluze a sociálních služeb a na problémy, které v systému sociálních služeb vnímají. První část práce se zaměřuje na vysvětlení pojmů, které jsou v textu často používány, jsou popsány zákony, které se zmiňují o osobách s mentálním postižením. Dále jsou vysvětleny teoretické koncepty, z kterých práce vychází, především koncept liniových pracovníků a empowermentu. Dále jsou stanoveny cíle a výzkumné otázky a metodologie práce. Výzkumná část představuje výsledky analýzy a hlavní zjištění výzkumu. Ve výzkumné části jsou uvedeny úryvky z rozhovorů, je poukázáno na problémy, které v systému sociálních služeb a v procesu integrace vnímají sociální pracovníci. Dále je popsán také přístup sociálních pracovníků k jejich klientům s mentálním postižením a také aktéři, kteří podle sociálních pracovníků hrají podstatnou roli v procesu integrace. Na závěr jsou propojeny výsledky analýzy s teoretickými východisky.
|
|
|
Komparace přístupů k osobám se zdravotním postižením ve frankistickém Španělsku a socialistickém Československu
Wudiová, Markéta ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce porovnává postavení osob s postižením ve dvou nedemokratických režimech 20. století, konkrétně frankistickém Španělsku a socialistickém Československu. Analyzovány jsou postoje jednotlivých režimů a učiněné státní iniciativy v oblasti péče o osoby se zdravotním postižením. Popsány jsou také možnosti rozvoje jednotlivých organizací a jejich činnost. Práce je dále zaměřena na dvě oblasti života člověka s postižením - vzdělávání a zaměstnání. Představené poznatky jsou zasazeny do historického kontextu jednotlivých zemí. Použitou metodou je rozbor a interpretace legislativy, státních dokumentů a odborných publikací. Komparace představuje společné rysy v oblasti péče o osoby se zdravotním postižením, jakými jsou nedostatečný zájem o problematiku, snaha o sjednocení organizací na podporu osob s postižením a jejich kontrola. V obou státech se ustanovilo segregované vzdělávání osob s postižením. Zaměstnání osob s postižením se odvíjelo od podoby ekonomického zřízení. Chráněné zaměstnávání v Československu zprostředkovával Svaz invalidů. Ve Španělsku zásadní roli hrála organizace ONCE, která zprostředkovala zaměstnání pro osoby se zrakovým postižením. Rozdílný je v definovaných státech především mezinárodní kontext a vliv církevních institucí na podobu přístupu k osobám s postižením....
|
|
| |
|
|
Podpůrné vzdělávací programy pro děti s Downovým syndromem
Smolíková, Andrea ; Ortová, Marie (vedoucí práce) ; Klípová, Eva (oponent)
Předložená práce se zabývá vzděláváním dětí s Downovým syndromem v oblasti podpůrných vzdělávacích metod, které dětem pomáhají při plnění státních kurikul v oblasti vzdělávání. Cílem práce je popsat vybrané podpůrné vzdělávací programy v rovině teoretické a porovnat s praktickým provedením programů. Teoretická část práce definuje a charakterizuje mentální postižení, mentální retardaci a snaží se stručně vymezit rozdíl mezi pojmy. Dále práce popisuje Downův syndrom - jeho vznik, formy, fyziognomické a anatomické projevy. Následně popisuje vzdělávání dětí s mentálním postižením v oblasti státního vzdělávacího systému, který zahrnuje vzdělávací programy, také v rámci speciálního školství. Práce charakterizuje programy pro vzdělávání předškolní, základní a s přílohou pro žáky s lehkým mentálním postižením. Poslední kapitola praktické části již popisuje vybrané podpůrné vzdělávací programy - metodu globálního čtení, splývavého čtení a Feuersteinovu metodu instrumentálního obohacování. Jednotlivé charakteristiky obsahují okolnosti vzniku metody, jejich cíl, jak se s metodou pracuje v praxi. Praktická část popisuje náslech a pozorování každé metody a porovnání s teoretickou částí.
|
|
|
Možnosti vzdělávání žáků s tělesným a kombinovaným postižením
Chroboková, Kamila ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
název práce: Možnosti vzdělávání žáků s tělesným a kombinovaným postižením autor práce: Bc. Kamila Chroboková vedoucí práce: Doc. PaedDr. Vanda Hájková, Ph.D. Abstrakt Práce se věnuje problematice dětí s tělesným a kombinovaným postižením a možnostem jejich vzdělávání. Shrnuje stručně problematiku tělesného a kombinovaného postižení a vysvětluje úskalí, se kterými se tyto děti v průběhu vzdělávání mohou setkat a se kterými se ve vzdělávacím procesu musí počítat. Druhá část práce nastiňuje formy základního vzdělávání, které se těmto dětem nabízí. Dále popisuje systém rámcových a školních vzdělávacích programů, kterými se dnešní základní školství řídí. V rámci speciálního školství je stručně představena instituce Jedličkova ústavu v Praze (JÚŠ). V závěru práce je představen průzkum mapující pokroky žáků základní školy speciální při JÚŠ a záznamy z dokumentace těchto žáků. Klíčová slova tělesné postižení, kombinované postižení, hlavní vzdělávací proud, speciální vzdělávání, rámcový vzdělávací program, individuální vzdělávací plán, Jedličkův ústav a školy
|
|
|
Žák se speciálními vzdělávacími potřebami na 2. stupni ZŠ
Řeháková, Lenka ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Linková, Marie (oponent)
Práce se zabývá problematikou, která je podle mého názoru stále více aktuální. Dětí, které jsou speciálně vzdělávány, neustále přibývá. Škola, ve které jsou vzdělávány, jim buď vypracovává individuální vzdělávací plán (dále IVP), nebo jejich práci toleruje, to znamená, že jim není vypracován IVP, ale škola a učitel o žácích ví. Přibývá počet žáků nejenom se specifickými poruchami učení a ADHD, ale také s Aspergerovým syndromem, poruchami řeči, tělesným postižením, diabetem nebo epilepsií a další. Ovšem v závislosti na jejich problému také práce s nimi. Důležité pro dítě je, aby byla porucha správně diagnostikována a zajištěna dobrá práce s těmito žáky. Práce obsahuje část teoretickou a praktickou. Teoretická část především specifikuje, co jsou to specifické poruchy učení, Aspergerův syndrom, a vývojová dysfázie. Praktická část se zaměřuje na práci žáků se specifickými poruchami učení, Aspergerovým syndromem a vývojovou dysfázií. Cílem práce je zjistit metodami rozhovorem a pozorováním, jak probíhá edukace integrovaných žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na 2. stupni různých základních škol. Zajímám se o to, jak žáky vnímá jejich učitel, jak s nimi pracuje, jestli byl o problematice vůbec informován a získal si o ní nějaké informace. Dále, jestli vidí u žáků nějaké pokroky, jak s nimi...
|
|
|
Riziko syndromu vyhoření u vybraných speciálních pedagogů pracujících s žáky s mentálním či kombinovaným postižením
Dvořáková, Anna ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
NÁZEV: Riziko syndromu vyhoření u vybraných speciálních pedagogů pracujících s žáky s mentálním či kombinovaným postižením AUTOR: Anna Dvořáková KATEDRA (ÚSTAV): Katedra pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Jaroslava Hanušová, Ph.D. ABSTRAKT: Práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření u speciálních pedagožek pracujících s dětmi s mentálním či kombinovaným postižením. Tyto ženy jsou zaměstnány v praktických či speciálních školách. Vzdělávání dětí s tímto druhem postižení může snadno vyústit v syndrom vyhoření. Je tedy na místě, aby si vedení praktických a speciálních škol bylo vědomo nebezpečí syndromu vyhoření a snažilo se před vznikem burnoutu své zaměstnance chránit. K přijetí potřebných preventivních opatření je nutné si nejdříve uvědomit možná rizika vzniku burnoutu související s profesí speciálního pedagoga. Teoretická část postihuje problematiku syndromu vyhoření a edukace žáků s mentálním či kombinovaným postižením. Poskytuje tak potřebný podklad pro vlastní šetření. Praktická část využitím kvalitativních metod šetření zjišťuje aktuálnost vnějších faktorů rizika vzniku syndromu vyhoření a snahy ve vybraných školách o prevenci těchto faktorů. Práce si klade za cíl přenesení vnějších rizikových faktorů vzniku syndromu vyhoření do života speciálních pedagožek. Přínos práce je ve zhodnocení míry výskytu...
|
|
| |
|
|
Pohybové aktivity pro děti s poruchou autistického spektra na základních školách speciálních v Libereckém kraji
Slámová, Martina ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Malá, Michaela (oponent)
Název: Pohybové aktivity pro děti s poruchou autistického spektra na základních školách speciálních v Libereckém kraji. Cíle: Cílem práce bylo porovnání zajišťování pohybových aktivit na třech základních školách speciálních, pro děti s PAS. V rámci šetření byly zkoumány tyto oblasti: počet klientů, věk klientů, spektrum nabízených pohybových činností, program škol zaměřený na pohybový rozvoj dětí s PAS, počet zaměstnanců zabývající se pohybovou činností a jejich profese. Metody: V rámci empirického výzkumu byly ve dvou typech šetření dotazováni pedagogičtí pracovníci na podmínky a zajišťování pohybových aktivit pro děti s PAS na třech základních školách speciálních v Libereckém kraji. V první části výzkumu byla využita forma dotazníkového šetření u pedagogických zaměstnanců. Druhou částí výzkumu byly polostrukturované rozhovory s třemi ředitelkami základních škol speciálních, umožňující hlubší kvalitativní analýzu tělovýchovných aktivit pro děti s poruchou autistického spektra. K jejich záznamu byla využita redigovaná forma rozhovoru. Výsledky: Z dotazování 18 pedagogických pracovníků a 3 ředitelek vyplývá, že je tělesná výchova pravidelnou aktivitou na třech testovaných školách. Školy nabízí pro děti s PAS nejméně dvě hodiny tělesné výchovy za týden. Můžeme tím říct, že jsou pohybové aktivity...
|
host ::
RSS.